Vyberte si obor, kde se dělají velké věci
Zlínský kraj, strojařů ráj
V Česku pracuje víc než třetina lidí v průmyslovém sektoru
Přímo ve strojírenství je jich zaměstnaných asi 563 tisíc osob. Podle průzkumu Hospodářských novin vzrostl od revoluce význam tohoto oboru v ekonomice hned čtyřnásobně. Zároveň jsou strojírenství a strojírenská výroba odbornými studijními obory, na které se hlásí nejvíce žáků. Strojírenství je totiž jedním z mála oborů, který nabízí vzdělávání a široké uplatnění s výučním listem, maturitou i vysokoškolským diplomem.
Druhý nejprůmyslovější kraj v České republice
Zlínský kraj je – možná trochu překvapivě – druhým nejprůmyslovějším v České republice. Přímo ve strojírenství tady pracuje téměř sto tisíc lidí. Kovodělníci a strojírenští dělníci si zde v průměru přijdou až na 40 tisíc korun měsíčně.
Centrum strojírenství a technologických inovací
Ve Zlínském kraji se vyrábí převážně strojní součástky a komponenty, hydraulické systémy, automaty a obráběcí centra, ocelové konstrukce a výkovky. Strojírenství se v regionu drží nejnovějších trendů a zaměřuje se také na polovodiče a mikroelektroniku, dlouhodobě se rozvíjí letecký, kosmický a obranný průmysl. Firmy navíc úzce spolupracují se školami, na kterých podporují praktické vzdělávání žáků.
Jaké jsou výhody práce ve strojírenství?
Nadprůměrné mzdy
Strojírenští technici a strojní mechanici si v kraji přijdou na zhruba 40 až 45 tisíc korun.
Uplatnění už po střední škole
Ve strojírenství můžete pracovat po vystudování oborů jako elektrotechnika, obráběč kovů, elektrikář, nástrojař, mechanik seřizovač a mnoha dalších.
Jistota zaměstnání
Většina firem neustále hledá nové zaměstnance a kvalifikované pracovníky.
Kariérní růst
Firmy často nabízejí možnosti rozšíření kvalifikace, které vedou ke kariérnímu růstu
Dynamický obor
Nové materiály a postupy představují zajímavé výzvy a přináší nové odbornosti.
Čistá práce
Zaměstnanci nejčastěji pracují v čistém prostředí a využívají moderní stroje a technologie.
Modernizace a automatizace
Těžkou manuální práci v dnešní době zastávají roboti. Fyzická zátěž je tak pro pracovníky většinou nízká.
Práce za rohem
Firmy zaměřující se na strojírenskou výrobu jsou rozesety po celém regionu. Dojezdová vzdálenost do práce proto není velká.
Uplatnění pro každého
Strojírenské obory nabízí širokou škálu pracovních pozic, ze kterých si vybere úplně každý.
Kde studovat strojařinu?
Strojírenské obory patří v Česku mezi ty nejoblíbenější. Studuje je téměř 34 tisíc žáků. Co do počtu studujících strojařina drtivě vede mezi výučními obory, mezi maturitními se drží na 5. příčce.
V rámci odborného vzdělávání ve Zlínském kraji tvoří žáci připravující se k práci ve strojírenství 12 % studentů. Střední školy s obory zaměřenými na strojařinu se nachází prakticky v každém větším městě napříč krajem.
Ve Zlíně je možné studovat strojírenství i ve všech stupních vysokoškolského vzdělávání. Fakulta technologická Univerzity Tomáše Bati nabízí bakalářský obor Strojírenství a výrobní technologie, v magisterském stupni si studenti mohou zvolit ze tří navazujících specializací. Škola nabízí i možnost doktorského studia.
Přehled středních škol ve Zlínském kraji s nabídkou strojírenských oborů:
Mýty o práci ve strojírenství
"Práce ve strojírenství je špinavá"
Realita: Dříve špinavou práci dnes vykonávají stroje a roboti. Zaměstnanci pracují v čistém prostředí s filtry a klimatizací. Někde se dokonce používají bílé rukavice nebo bezprašné obleky.
Strojírenství je zastaralé odvětví
Realita: Strojírenství se rychle rozvíjí díky moderním technologiím, softwarům a automatizaci. Robotické systémy, autonomní vozidla a AI ukazují, jakým směrem se obor rozvíjí.
Práce ve strojírenství je manuální a fyzicky náročná
Realita: Digitalizace a robotizace snižují fyzickou náročnost. Roboti a CNC stroje přebírají těžké úkony, zatímco zaměstnanci se věnují odborným činnostem, jako je programování.
Práce ve strojírenství je příliš složitá
Realita: Práce ve strojírenství vyžaduje odborné znalosti, ale je podpořena školeními a moderními nástroji. Nabízí rozmanité pozice od technických po kreativní, s důrazem na logické myšlení.
Práce ve strojírenství je jednotvárná a monotónní
Realita: Jednotvárnou práci dnes vykonávají stroje. Strojírenství přináší různorodé příležitosti díky novým technologiím, materiálům a postupům, které nabízejí stále nové výzvy.
Práce ve strojírenství je jen pro muže
Realita: Automatizace umožňuje ženám zastávat téměř všechny pozice. Ve strojírenství hrají významnou roli, přinášejí nové nápady a perspektivy.
Co všechno se v našem kraji vyrábí?
Automobily
Od motorů po klíčové bezpečnostní prvky.
Potravinářství
Nerezové lahve, plechovky i stroje na balení potravin.
Zelená energie
Bez produktů místních firem by se z vánku elektřina nestala.
Letadla, vlaky i horské dráhy
Letécké komponenty a součástky, díky kterým jezdí vlaky, tramvaje i horské dráhy.
Nejběžnější pozice a platy
Strojírenský technik
Navrhuje a realizuje konstrukční řešení nových strojů, zařízení a výrobků ve strojírenské výrobě.
- Potřebné vzdělání: maturita
- Mzda v rozmezí: 33–75 000 Kč
- Ve Zlínském kraji nejčastěji okolo: 43 000 Kč.
Strojní mechanik
Provádí opravy, sestavování, seřizování, zkoušení a revize širokého sortimentu přístrojů, strojů a zařízení.
- Potřebné vzdělání: výuční list či maturita
- Mzda v rozmezí: 29–61 000 Kč
- Ve Zlínském kraji nejčastěji okolo: 41 000 Kč.
Strojní zámečník
Sestavuje části strojů a strojních zařízení.
- Potřebné vzdělání: výuční list
- Mzda v rozmezí: 27– 53 000 Kč
- Ve Zlínském kraji nejčastěji okolo: 37 000 Kč.
Nástrojař
Provádí montáž, zkoušky, zapracování a opravy nástrojů sloužících k tváření materiálu, různých druhů forem, měřidel, přípravků a speciálních nástrojů.
- Potřebné vzdělání: výuční list
- Mzda v rozmezí: 27–57 000 Kč
- Ve Zlínském kraji nejčastěji okolo: 36 000 Kč.
Obráběč kovů, operátor NC strojů
Seřizuje a obsluhuje obráběcí NC a CNC stroje, provádí práce nutné při obrábění materiálu (soustružení, frézování, broušení, vrtání).
- Potřebné vzdělání: výuční list
- Mzda v rozmezí: 29–60 000 Kč
- Ve Zlínském kraji nejčastěji okolo: 38 000 Kč.
Dělník ve strojírenské výrobě
Dělník ve strojírenské výrobě provádí kovoobráběčské, přípravné, obslužné a manipulační práce ve strojírenství, práce ve strojírenské výrobě a spolupracuje při montáži strojů a zařízení.
- Potřebné vzdělání: základní či výuční list
- Mzda v rozmezí: 20–47 000 Kč dle konkrétní pozice
- Ve Zlínském kraji nejčastěji okolo: 30 000 Kč.
Programátor NC strojů
Zajišťuje tvorbu NC operací, technologických postupů, součástí určených k obrábění na NC strojích a obráběcích centrech.
- Potřebné vzdělání: maturita
- Mzda v rozmezí: 32–71 000 Kč
- Ve Zlínském kraji nejčastěji okolo: 43 000 Kč.
Technik jakosti
Organizuje procesy řízení a kontroly kvality ve výrobě, identifikuje rizika projektů, navrhuje zlepšovací procesy.
- Potřebné vzdělání: maturita či VŠ
- Mzda v rozmezí: 36-78 000 Kč
- Ve Zlínském kraji nejčastěji okolo: 44 000 Kč.
Jak šel čas se strojírenstvím ve Zlínském kraji
Založení obuvnické firmy Baťa, stává se základem pro rozvoj strojírenství ve Zlínském kraji
Ve firmě Baťa je založena první strojírenská dílna na výrobu náhradních dílů, o dva roky později vyroben první obuvnický stroj
Základem pro vytvoření baťovské obuvi se stává pásová výroba, která vyžaduje specializované stroje. V regionu proto sílí strojírenský sektor, který vyrábí stroje pro obuvnický průmysl.
Ve Vsetíně vzniká Elektrotechnická strojírenská továrna Josefa Sousedíka, která se zaměřuje na výrobu elektromotorů. Továrna nejdřív začíná jako malá dílnička v domě Sousedíkových rodičů, později se přesouvá na vsetínské Trávníky.
Asi nejznámějším počinem Sousedíkovy továrny je Slovenská strela, která na trať mezi Prahou a Bratislavou poprvé vyjela v roce 1936.
Josef Sousedík má na kontě více než 50 patentů známých po celém světě. A všechny navíc realizoval ve svých výrobcích.
Kvůli hospodářské krizi se Sousedíkova strojírenská továrna stává součástí koncernu Ringhoffer-Tatra.
Založení zbrojní továrny v Uherském Brodě (dnešní Česká zbrojovka), v Kunovicích zároveň vzniká letecká továrna (pobočný závod AVIA Letňany, později známý jako LET Kunovice, dnešní Aircraft Industries).
Ve Vsetíně se taktéž začíná stavět nová odloučená továrna Zbrojovky Brno. O rok později se v ní už vyrábí první munice.
Po vzniku Protektorátu se Vsetínská zbrojovka dostává do područí Říšských závodů Hermanna Göringa a vyrábí zbraně pro Německo. Vznikají zde kulomety, protitankové pušky a kulometná děla.
Dochází ke znárodnění většiny průmyslových podniků. Strojírenství se orientuje na výrobu podle potřeby státního hospodářství – výroba zbraní a těžkých strojů. Podniky se potýkají s nedostatkem inovací a technologií.
Ze zlínských závodů Baťa, po znárodnění nově Svit, se osamostatňuje strojírenský podnik Závody přesného strojírenství (ZPS, od roku 2000 nový název TAJMAC – ZPS).
V Uherském Brodě vznikají Slovácké strojírny (dnes 5 výrobních závodů v regionu). Ve stejný rok v Kunovicích vzniká nový areál pro výrobu letadel LET Kunovice.
V Kunovicích postupně poprvé vzlétají známé letouny C-11, Aero Ae 45, L-200 Morava, L-13 Blaník nebo L-29 Delfín a Čmelák
Dochází k privatizaci podniků. Modernizují se technologie ve strojírenském sektoru. Některé podniky (např. ZPS) se přeorientovaly na výrobu CNC strojů a obráběcích center. Firmy se zaměřují na export a strojírenství ve Zlínském kraji se rozvíjí.
Ve firmách se začínají rozvíjet nejmodernější trendy
- Firmy se zaměřují na výrobu polovodičů a mikroelektroniky
- Rozšiřuje se spolupráce mezi firmami a školami
- Ve Zlínském kraji se začíná rozvíjet výroba součástek používaných v leteckém, kosmickém a obranném průmyslu
- Vyrábí se hydraulické systémy, automaty a obráběcí centra, ocelové konstrukce, výkovky a komponenty pro dopravní strojírenství
Zbrojovka Vsetín se rozděluje na čtyři dceřiné společnosti. Vsetínská pobočka potom definitivně zaniká v roce 2001.
Vznik nové průmyslové zóny ve Zlíně
Česká zbrojovka vstupuje na trh zbraní pro ozbrojené složky a přezbrojuje Armádu České republiky
Americká společnost Onsemi rozšiřuje výrobu čipů ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm. Do firmy investuje v přepočtu 46,3 miliardy korun.
Společnost Onsemi v Rožnově vyrábí také inteligentní výkonové polovodiče používané v elektromobilech nebo datových centrech s umělou inteligencí.
Začíná stavba nové budovy Fakulty technologické UTB. Zázemí zde získají především strojírenské obory, pro které budou v přízemí objektu vybudovány těžké halové technologické laboratoře. Vyučovat se zde budou i nové studijní programy zaměřené na polovodičové materiály a technologie, se kterými se ve strojírenství pracuje stále více. Plně funkční bude nová budova nejpozději v březnu 2027.
